Český ráj Český ráj leží necelých sto kilometrů severovýchodně od Prahy. V tomto romantickém kraji ležícím na středním toku Jizery se snoubí rozmanitost přírodních krás s bohatými historickými památkami – hrady, zámky, lidovou architekturu. A právě proto již v 19. století hosté lázní Sedmihorky začali tuto část země nazývat Český ráj.

Prachovské skály
Prachovské skály jsou ode dávna osídlené lidmi. První obyvatelé, kteří zanechali stopy po svém pobytu, užívali kamenné, později bronzové nástroje. Ve skalách nacházeli útočiště před nepřáteli, ochranu před nebezpečím.
Po příchodu prvních Slovanů obyvatelé Prachovských skal vybudovali mohutné, dodnes patrné opevnění.Prachovské skály ve své době patřily k největším starověkým hradištím na českém území.

Někdy v polovině 13. století král Přemysl Otakar I. založil na blízkém čedičovém vrcholku mohutný hrad Velíš a Prachovské skály se staly součástí velíšského panství.

Ale již roku 1337 přechází panství do rukou Vartemberků, o stopadesát let později jej získávají Trčkové z Lípy a na počátku 17. století Smiřičtí ze Smiřic. Prachovské skály v té době byly obydleny, na jejich území se nacházely osady, jejichž názvy se zachovaly dodnes - Zadní a Přední Moravsko, Valy. Roku 1625 se Velíšské panství stalo součástí Frýdlantského vévodství Alberta Eusebia Valdštejna. Po jeho smrti roku 1634 bylo vévodství zpustošeno a osady ve skalách navždy zanikly.

Roku 1637 získává Velíšské panství Jindřich Schlik, významný představitel starobylého rodu Schliků pocházejících původně z Voigtlandu, krajiny, která hraničí s Chebskem v západních Čechách. Z jeho předků dosáhl Kašpar Schlik počátkem 15. století významného postavení na dvoře císaře Zikmunda a ten jej povýšil do panského stavu. Z této doby pochází také původní erb Schliků, červenobílý štít s třemi kroužky.

Roku 1516 byly na rodovém panství objeveny nesmírně bohaté stříbronosné rudy. Štěpán Schlik založil na tomto místě město Jáchymov a začal razit stříbrné mince - tolary. Stříbrné doly však Schlikům již po několika desetiletích zabavil král Ferdinand I. a od té doby byla část rodu v neustálé opozici proti vládnoucím Habsburkům.

Schlikové se účastnili povstání českých stavů v letech 1547 a 1618 - 1620. Jáchym Ondřej Schlik byl jako jeden z vůdců povstání po porážce v bitvě na Bílé Hoře zatčen, souzen a popraven na Staroměstském náměstí roku 1621, jeho bratranec, plukovník Jindřich Schlik, ale vstoupil do císařských služeb a dosáhl vysokého postavení jako profesionální voják. Za své služby získal od panovníka panství mimo jiné panství Velíš s Prachovskými skalami. V držení jeho potomků byly Prachovské skály až do roku 1948, kdy byl Schlikům celý majetek vyvlastněn.

V roce 1993 byl Schlikům zabavený majetek navrácen a od roku 2000 se rozhodli provozovat turistickou oblast Prachovských skal ve vlastní režii.

Neveselou historickou epizodou skalního města se stala bitva u Jičína v roce 1866 během prusko-rakouské války. Oblast okolo Prachovských skal tvořila součást rakouského opevnění města Jičína. Měla zde být svedena rozhodující bitva a pruská vojska zde měla být na hlavu poražena.

Dne 29. června v odpoledních hodinách došlo mezi armádami k k prvním střetům. Rakouské velení ale dospělo k názoru, že bude nutné přeskupit jednotky, a tak ještě před zahájením bojů nařídilo ústup. Rozkaz však nebyl doručen ke všem jednotkám včas. Za naprostého chaosu, kdy část jednotek ustupovala, zbylé jednotky statečně hájily ztracené pozice. Přes početní převahu rakouská vojska utrpěla porážku. Definitivního potvrzení svého vítězství se Prusům dostalo o několik týdnů později v bitvě, která vešla do dějin jako bitva u Hradce Králové.


Jinolické rybníky

V malebném prostředí severovýchodně pod Prachovskými skalami nedaleko města Jičín u obce Jinolice leží skupina tří jinolických rybníků.

Největší z nich se jmenuje rybník Oborský má rozlohu 11,4 ha, je hojně využívaný ke koupání - má písčité dno a písčitou a zčásti travnatou pláž. Využívat se dá i k různým vodním sportům. Ten střední se jmenuje Němeček (rozloha 5,2 ha) a také poskytuje možnost koupání - zvláště u hráze rybníka. U obou rybníků je veřejné tábořiště s možností ubytování v chatkách nebo vlastních karavanech a stanech - u Oborského rybníka je také samostatné parkoviště pro koupáníchtivé návštěvníky.

Tomu nejmenšímu se říká záhadným jménem Vražda. Je zarostlý a je vyhlášen přírodní památkou.

Rybníky jsou jednou z nevyhledávanějších lokalit Českého ráje. Tábořiště poskytují ideální výchozí místo pro túry do Prachovských skal a do celého Českého ráje.

Mapa: Záhornice > Mladějov (Prachovské skály)

Itinerář cesty:

Délka trasy - 37 km

1. Záhornice (Nymburk) - Začátek trasy: jeďte rovně po silnici č.32419 a pokračujte asi 4km 535m (7 min)
2. Chotěšice - jeďte rovně po silnici č.32827 a pokračujte asi 1km 623m (2 min)
3. Chotouchov - jeďte rovně po silnici č.32827 a pokračujte asi 3km 60m (3 min)
4. Budčeves - jeďte rovně po silnici č.32 a pokračujte asi 3km 327m (3 min)
5. Kopidlno - jeďte rovně po silnici č.32 a pokračujte asi 2km 556m (2 min)
6. Převes - jeďte rovně po silnici č.32 a pokračujte asi 8km 60m (7 min)
7. Staré Místo - jeďte rovně po silnici č.32 a pokračujte asi 6km 445m (6 min)
8. Ohaveč - jeďte rovně po silnici č.16 a pokračujte asi 122 m (7 sec)
9. Chotouchov - jeďte rovně po silnici č.16 a pokračujte asi 4km 549m (6 min)
10. Zámostí - Blata - odbočte mírně vpravo na silnici č.2813 a pokračujte asi 636 m (1 min)
11. Chotouchov - jeďte rovně po silnici č.2813 a pokračujte asi 2km 592m (2 min)
12 .Mladějov (Jičín) - Konec trasy: Mladějov

Připravit pro tisk - mapu a itinerář cesty

Připravit pro tisk - pouze mapu

Připravit pro tisk - pouze itinerář cesty