V roce 1491  Pardubice koupil Vilém z Pernštejna , nejmocnější šlechtic tehdejšího Českého království. Vedle zvelebování města a panství se Vilém pustil i do pozdně gotické přestavby zdejšího vodního hradu, jeho synové Vojtěch a Jan pak pokračovali ve stylu renesančním. Tento historický unikát – přechod obranného vodního hradu na rozlehlý a pohodlný zámek - můžeme obdivovat dodnes. Pernštejnům však vděčíme i za celé historické městské jádro s renesančním náměstím, malebnými uličkami a s dominantou Pardubic – Zelenou bránou. Pardubické staré město je od roku 1964 městskou památkovou rezervací. Po slavné éře Pernštejnů, kteří zadlužené panství prodali v roce 1560, přišel další významný okamžik pardubické historie v roce 1845, kdy Pardubicemi poprvé projel vlak na trati Praha – Olomouc. Železnice předznamenala rozvoj obchodu, průmyslu chemického, strojírenského, potravinářského a elektrotechnického, což s sebou přinášelo rozkvět společenského a kulturního života města.

K životu současných Pardubic neodmyslitelně patří kultura a sport. Má zde sídlo Univerzita Pardubice, najdete zde Východočeské muzeum, Východočeskou galerii, Komorní filharmonii a Východočeské divadlo. Mezi mládeží je široko daleko proslulý rockový klub Žlutý pes, své jméno si již získala „Devětadvacítka“, což je městská scéna pro otevřenou kulturu. Vedle programů stálých kulturních institucí se ve městě každoročně koná mnoho sportovních akcí včetně akcí mezinárodních. Ve sportu jsou Pardubice spojovány s dostihy, zejména s Velkou pardubickou, která se zde pravidelně běhá již od roku 1874. Dalšími tradičními sportovními událostmi jsou tenisová juniorka, plochodrážní Zlatá přilba a mezinárodní šachový turnaj Czech open. Hustá síť cyklotras a cyklostezek, která protkává město i okolí, areál vodních radovánek v Cihelně i krytý plavecký bazén s venkovním vodním areálem jsou pak dokladem toho, že Pardubice myslí v oblasti sportu i na nejširší veřejnost. Pardubice  jsou i městem zeleně. Vegetace prorůstá do města podél obou řek, po obvodu Pardubic jsou tři lesní komplexy, uprostřed města udržované parky. Na území města se v současnosti vyskytuje 1400 rostlinných druhů!

Město Pardubice i jeho krásné okolí rozhodně stojí za to si dobře prohlédnout, pokochat se výhledem ze Zelené brány, jízdou na výletní lodi, nebo se ponořit do zeleně podél Labe či Chrudimky ať již pěšky, či na kole.

Architektonické zajímavosti 20. století

V Pardubicích lze nalézt množství staveb od význačných architektů 20. století. Náměstí republiky je přímo jejich skanzenem. Průčelí je tvořeno divadlem Antonína Balšánka, vystavěno bylo v letech  1906 až 1909. Vedle Zelené brány byla v letech 1914 až 1917 postavena budova Městské spořitelny, dnes České spořitelny, od Františka Roitha. Podle projektu Josefa Gočára byla po druhé straně Zelené brány postavena v letech 1924 až 1925 Anglobanka, dnes Komerční banka. Gočárovým dílem je i bývalý hotel, dnes Obchodní centrum Grand na druhé straně náměstí. Zprovozněn byl  v roce 1931. Na rohu náměstí u divadla stojí budova Okresního úřadu, někdejší generální ředitelství pošt a telegrafů z roku 1925. Jejím autorem je architekt Ladislav Machoň, který budovou reálky a bytovými domy vtiskl podobu celému Smetanovu náměstí. Je rovněž autorem hlavní pošty a pasáže na třídě Míru. Závěr náměstí Republiky směrem k zámku tvoří bývalé průmyslové muzeum architekta Karla Řepy z roku 1931, dnes potravinářská škola. Řepa ve městě projektoval řadu staveb. Vyvrcholením jeho díla se stalo hlavní pardubické nádraží, které projektoval spolu s Josefem Dandou. Bylo otevřeno v roce 1958. K unikátním stavbám patří mlýny Josefa Gočára na pravém břehu Chrudimky a krematorium Pavla Janáka na hlavním pardubickém hřbitově. Nepřehlédnutelnou stavbou je budova IPB pojišťovny architekta Soběslava Macase, která byla otevřena v posledním roce 20. století.

Památník Zámeček

Památník národních hrdinů z období okupace tvoří prostor bývalého popraviště, kde od 3. června do 9. července 1942 nechalo pardubické gestapo v období tzv. heydrichiády zastřelit 194 obětí, mezi nimi obyvatele obce Ležáky a členy odbojových organizací z Pardubicka, Hradecka a Kolínska. V roce 1946 byl položen základní kámen památníku s urnami prsti z Terezína, Osvětimi a popelem popravených českých vlastenců na Zámečku. Brzy nato byl památník zpřístupněn a celý dokončen v roce 1975.

Zlatá přilba

Populární plochodrážní motocyklový závod má tradici od roku 1929, kdy se z iniciativy Františka Hladěny uskutečnil poprvé na travnaté dráze dostihového závodiště. Od druhého ročníku v roce 1930 se konal již s mezinárodní účastí, od roku 1964 je pořádán na škvárové dráze plochodrážního stadionu v Pardubicích – Svítkově. Trofejí tohoto slavného závodu je tradiční zlatá přilba, kterou pro vítěze vyrábí každoročně znovu od roku 1990 Zlatnictví Lejhanec v Pardubicích. Nejvíce  přileb do dnešní doby získal plochodrážník Ole Olsen. Do rodného Dánska si jich odvezl celkem sedm.

Velká pardubická steeplechase

Dostihová závodní dráha byla v Pardubicích vybudována v roce 1856. První Velká pardubická steeplechase  se běžela 5. listopadu 1874. Průběh dostihu i výsledek vzbudily doma i za hranicemi mimořádný ohlas a od té doby se běžela Velká každý rok. Výjimkou byla pouze válečná léta, politické události v roce 1968 a v letech 1876  a 1908 zmařilo konání dostihu počasí. Jediným koněm, který ve Velké pardubické zvítězil čtyřikrát, je ryzák Železník v sedle s žokejem Josefem Váňou. Josef Váňa je zatím nejúspěšnějším jezdcem Velké pardubické, zvítězil celkem pětkrát, kromě čtyř vítězství se Železníkem zvítězil popáté v roce 1997 v sedle hnědáka Vronského. Jedinou ženou, která zvítězila v tomto dostihu, byla Lata Brandisová s klisnou Normou v roce 1937.

Univerzita Pardubice

Historie vysokého školství v Pardubicích je těsně svázána s rozvojem dopravní sítě a potravinářského, chemického a strojního rozvoje města a regionu. Výuka na nově založené Vysoké škole chemické v Pardubicích byla zahájena v roce 1950. Z jednooborové školy se s přibývajícím počtem fakult stala instituce poskytující vysokoškolské vzdělání univerzitního typu, nesoucí od března roku 1994 nový název Univerzita Pardubice. V současné době studuje na Univerzitě Pardubice téměř 5 000 studentů na čtyřech  fakultách: Fakultě chemicko-technologické, Fakultě Ekonomicko – správní, Dopravní fakultě Jana Pernera a na Fakultě humanitních studií.

Městská průmyslová zóna

Město vlastní 68 ha z celkové plochy Městské průmyslové zóny. Tato plocha je podle územního plánu navržena k průmyslové výstavbě. Lze ji rozšířit na 150 ha. Území, které město zakoupilo ke stavebním účelům, leží v sousedství zóny volného obchodu (Free Zone), která je v provozu již několik let. Výhody její šestihektarové plochy využívá několik výrobních a obchodních podniků. Přímo v bezcelní zóně se vyřizují veškeré celní záležitosti dovozu a vývozu zboží. Výhodou pro budoucí investory je možnost rozšířit tento systém i na jiné pozemky. V roce 2000 město Pardubice vybudovalo základní komunikaci a připojení k nejdůležitější infrastruktuře, a připravilo tak průmyslovou zónu pro nastupující investory. Několik investorů pracuje na dokumentech nutných ke schválení jejich záměrů vybudovat v této oblasti své výrobní podniky. Společnost Matsushita – Panasonic zahájila výrobu v březnu 2002.

Mapa: Záhornice > Pardubice