<<<
Zpět na
seznam míst v okolí
Chrám sv. Barbory
Spustit virtuální prohlídku
Počátky chrámu se ukrývají v papežských
listinách, bulách, jejichž řada začíná
povolením stavby v roce 1381 a končí r.
1403 uznáním jeho postavení v duchovní
správě jako kostela farního. Stavební
práce začaly roku 1388 na ostrohu za
městskými hradbami s impozantním
výhledem na údolí říčky Vrchlice a
výchozy nejbohatšího důlního pásma
oselského na místě, kde již dlouho stála
kaple, zasvěcená patronce horníků svaté
Barboře. |
|
Prvním stavitelem byl někdo z rodiny Parléřů, ze které
pocházel i architekt chrámu sv. Víta, Petr, jehož syn
Jan se roku 1389 v Kutné Hoře dokonce oženil. Jako
stavební materiál již v této době sloužil kutnohorský
pískovec z nedalekých lomů. Husitské války stavbu na
dlouhou dobu přerušily a teprve v osmdesátých letech 15.
století zbohatnuvší patriciát našel motivaci k
pokračování v díle, jež bylo prozatím svěřeno místnímu
kameníkovi Hanušovi, který se nechal vést parléřovskými
projekty. Podle nich dokončil křížově zaklenuté boční
lodě, věncové kaple podle kněžiště a obě křídla
zamýšlené příčné lodi. Konzervativní stavební postupy se
však stále více ocitaly v rozporu se záměrem stavebníků
a proto roku 1489 došlo ke změně architekta a z Prahy
byl povolán stavitel Prašné brány Matyáš Rejsek. Ten s
podporou ředitele stavby Michala Smíška z Vrchovišť
započal práce na vnějším opěrném systému a ochozu kolem
kněžiště. Roku 1499 pak zaklenul chór. Jeho pojetí se
vyznačovalo především smyslem pro detail a drobné
dekorativní prvky. Typickým projevem jsou kupříkladu
groteskní plastiky na vnější straně chrámu. Roku 1506
Rejsek zemřel, ale stavba pokračovala podle jeho
projektu i nadále. Roku 1512 došlo k zásadní změně když
kutnohorská městská rada uzavřela smlouvu s tehdy již
slavným stavitelem pražského hradu Benediktem Rejtem,
který přišel se základním úkolem, totiž zaklenout hlavní
loď chrámu. Klenbu se Rejt rozhodl řešit jako emporu,
která ve výsledném dojmu vytvořila velikou halu nad
původně pětilodním půdorysem, nový kostel s vlastními
oltáři, opticky oddělený od přízemní části. Bohatě
prosklené stěny jsou vypočítané na efekt lomících se
paprsků světla a vytvářejí nadpozemský dojem věčného
osvícení. Vrcholek klenby tvoří čtyřcípé a šesticípé
hvězdy, se složitou kružbou žeber. Benedikt Rejt zemřel
v roce 1534, ale podle jeho projektů se pokračovalo
pomalejším tempem až do roku 1558, kdy se chudnoucí
město rozhodlo stavbu, která se stále více stávala
neúnosnou finanční zátěží, ukončit. V době pozdně
gotické, vznikla i podstatná část vnitřní výzdoby sv.
Barbory. Z Rejskovy dílny pochází chór, sanktuárium a
zábradlí kněžiště s iniciálou W a L připomínající
panovníky z rodu Jagellonců. Mezi lety 1480-1490
vytvořil "řezák" Jakub Nymburský chórové lavice.
Vrcholem umělecké tvorby pak je fresková výzdoba kaplí,
v nichž se vedle běžných náboženských témat objevují
motivy inspirované dolováním a ražbou mince. Pracovní
tématika v tomto prostředí více než jinde charakterizuje
atmosféru Kutné Hory - pracovní ruch, nezměrné bohatství
a zároveň pokoru zhmotněnou ve věčné katedrále. K
nejcennějším projevům pozdně gotické malby náleží
výzdoba Smíškovské kaple. Michal Smíšek z Vrchovišť,
náležející k typickým představitelům tzv. kutnohorské
šlechty, zastával v této době místo ředitele stavby a ve
svém životním příběhu koncentroval osudy lidí, jímž
nesmírné bohatství umožnilo proniknout mezi nobilitu.
Okázalá snaha po reprezentaci v případě Michala z
Vrchovišť našla výraz ve výzdobě zmíněné kaple, kterou
zakoupil roku 1485. Ústředním motivem je votivní scéna,
na níž je zachycen pravděpodobně sám Michal připravující
spolu s příslušníky rodiny oltář k mešní oběti. Další
motivy zobrazují královnu ze Sáby přicházející k
Šalamounovi, Trajánův soud a Tiburtskou Sibylu. V klenbě
věže je myšlenková kompozice uzavřena andělskou kapelou.
Malby Smíškovské kaple po tématické stránce odpovídají
tomu, že šlo o kapli pohřební a Michal z Vrchovišť zde
roku 1511 nalezl skutečně poslední odpočinek. 0 umělci
se vedou spory, většina názorů se shoduje na jeho
nizozemské orientaci a na tom, že byl zřejmě i autorern
freskové výzdoby fragmentálně dochované v
Sankturinovském domě. Sousední kapli získal roku 1493
pořádek hašplířů. Výzdoba vykazuje sice umělecky poněkud
nižší úroveň, ale je mimořádně cenná užitím pracovních
motivů. Podobně se dá charakterizovat i kaple mincířská
s výjevy inspirovanými ražbou mince. Nová kapitola
historie chrámu začíná příchodem jezuitů roku 1626. Ti
převzali proslulou katedrálu ve stavu značně zchátralém
s četnými známkami nedodělků a válečných útrap. Z
barokních stavebních zásahů je třeba zmínit chór a kapli
sv. Františka Xaverského. Obraz J. J. Heintsche
připomíná prvního misionáře jezuitského řádu při aktu
křtu pohanského knížete v Indii. Oltář Františka
Xaverského pak dopInil ještě oltář Ignáce z Loyoly v
čele severní lodi s monumentální nástěnnou malbou
Obrácení sv. Ignáce na hradě Loyola od Jana Karla Kováře
z r.1746. Vnější vzhled chrámu změnila i sedlová
střecha, která nahradila původní stanovou, a pavlač,
spojující chrám s novou jezuitskou kolejí. Po zrušení
jezuitského řádu připadla katedrála sv. Barbory Státnímu
náboženskému fondu a postupně velmi zchátrala. Chrám pro
dnešní dny zachránila restaurátorská akce, na níž se
podíleli nejvýznamnější purističtí stavitelé Lábler a
Mocker, kteří především obnovili stanovou střechu,
rozšířili chrám o jedno klenební pole, jalovou zeď
nahradili novogotickým průčelím a zasáhli i do
interiéru. Zchátralé barokní varhany nahradil nový
nástroj z místní varhanářské dílny J. Tučka. Dominantní
místo v interiéru zaujal hlavní oltář vytvořený v letech
1901-1905 podle gotické archy, jejíž popis se zachoval v
Pamětech Jana Kořínka. Novogotickou opravu umocňují také
okna z dílny F. Urbana, s náměty z české a kutnohorské
historie dodnes připomínající mecenáše, kteří přispěli
na rekonstrukci. Jedno z oken je dodnes upomínkou
návštěvy Františka Josefa I. v Kutné Hoře v roce 1906 a
jeho daru chrámu.
Otevírací doba:
otevřeno denně kromě pondělí
říjen - duben 10:00 - 16:00hod.
květen - září 09:00 - 18:00 hod.
(poslední vstup 30 min. před koncem otevírací doby)
Vstupné:
dospělí 30,- Kč
děti, studenti 15,- Kč
Mapa: Záhornice >
Kutná Hora (Chrám sv. Barbory)
Itinerář cesty:
Délka trasy - 39 km
1. Záhornice -
Začátek trasy: jeďte rovně po silnici č.3246 a
pokračujte asi 5km 168m (8 min)
2. Městec Králové - jeďte rovně po silnici
č.324 a pokračujte asi 3km 884m (5 min)
3. Dlouhopolsko - odbočte vpravo na silnici
č.328 a pokračujte asi 4km 974m (6 min)
4. Žehuň - jeďte rovně po silnici č.328 a
pokračujte asi 14km 523m (19 min)
5. Kolín - jeďte rovně po silnici č.328 a
pokračujte asi 71 m (5 sec)
6. Hradištko II - jeďte rovně po silnici
č.328 a pokračujte asi 8km 769m (10 min)
7. Kaňk - odbočte vpravo na silnici č.03321 a
pokračujte asi 2km 115m (3 min)
8. Kutná Hora (Kutná Hora) - Konec trasy:
silnici č.03321
Připravit pro tisk - mapu a itinerář cesty
Připravit pro tisk - pouze mapu
Připravit pro tisk - pouze itinerář cesty
|
